Historie

Od NNS k Založeno v Plzni

S Honzou jsem se sešel (já=Ozzy) v září 2001, kdy se na poslední měsíc její existence připojil k mojí tehdejší kapele NNS (tato kapela měla ve svém repertoáru mimo jiné i píseň Helmův žleb, takže není pravda, že by Lammoth nehráli žádný cover). Další podnět přišel od mého učitele na kytaru, když mi dal číslo na Pepu Fišera (viz Candela), s tím, že taky hledá kapelu a že chce hrát speed. Tak jsem mu zavolal, slovo dalo slovo a začali jsme shánět zbytek kapely. Honza přivedl Pavla (kterého znal z oddílu) na klávesy, já jsem si vzpomněl na bubeníka, se kterým jsem hrál v mé první skupině Demonia, s bubeníkem přišla i zkušebna a zpěváka, že budeme shánět za pochodu. V prosinci jsme to nad sklenkou smluvili a v lednu 2002 začali hrát. Naše hudební spolupráce vydržela přibližně měsíc, po kterém jsme se, kvůli neshodě o hudebním zaměření, rozpadli na dvě části - Pepu s bubeníkem a mě, Honzu a Pavla. Od Pepy jsme dostali kontakt na Anhalda, který právě rovněž doplňoval sestavu. Na naší jediné společné zkoušce jsme se také setkali s bubeníkem Speedákem, který se měl v naší historii mihnout ještě jednou. Cestou z této jediné zkoušky jsme se v hospodě Na Palmovce rozhodli, že založíme vlastní kapelu a podle tácků od Gambrinusu jsme se pojmenovali Založeno v Plzni (jak se později ukázalo, tak nikdo kromě mě ten název nebral vážně, ale mně se líbil). Prozatím měl být naší zkušebnou Pavlův pokoj v jejich baráčku na Barrandově.

Jak k dílu, tak k jídlu

Hned na první zkoušku přivedl Pavel spolužáka ze třídy Dominika, a tak bylo krystalizační jádro kapely hotovo. Začali jsme (prozatím bez zpěvu a za "bubnování" metronomu) tvořit naše první hity a neustále se ohlížet po zpěvákovi a bubeníkovi. Charakteristickým prvkem našich tehdejších zkoušek byla vždy výborná večeře, kterou nám chystala Pavlova maminka (naše první skalní fanynka). Se sháněním spoluhráčů to bylo více než těžké, když už se někdo objevil, tak nám naše výtvory pochválil, ale nevěděl moc co s tím, a tak podruhé většinou nepřišel. Čestnými výjimkami byli Roman (bubeník od Inflammatory), kde spolupráce selhala kvůli Romanově časové vytíženosti, a co se týče zpěvu tak Katalin a Arpád. Poněkud jinou výjimkou bylo naše opětovné setkání se Speedákem, který nám také odpověděl na inzerát, kdy jsme to byli my, kdo od "kontraktu odstoupil". Do tohoto období, které trvalo přibližně rok patřily také občasné veřejné zkoušky, které se odehrávaly u Pavla doma pro nejbližší příznivce. Někdy v tomto období přišel také Honza s dnešním názvem Lammoth.

S pomocníkem z Pekel

Velký obrat přišel v lednu roku 2003, kdy Pavel s Dominikem přišli s tím, že by s námi chtěl hrát jejich spolužák z oktávy B, bubeník kapely Hell, Filip. Začali jsme rychle zkoušet a výsledek bylo možno shlédnout na festivalu Tání, kde jsme (ještě s Arpádem za mikrofonem) zahráli Velikonoční, Vánoční a Na ploché dráze. Krátce po Tání jsme se kvůli názorovým neshodám rozloučili s Arpádem a rozhodli se, že než se najde pořádný zpěvák, budu zpívat já. Taky jsme začali plánovat náš první velký koncert, ke kterému nakonec došlo 2.5. v KD Opatov za spoluúčasti Bloody Pickaxe a Filipových domácích Hell. Krátce před tímto koncertem jsme ještě vystoupili na desetiletém výročí Keyi (oddílu, kam chodili Honza s Pavlem) spolu s kapelou Medovina. Do prázdnin jsme si ještě zahráli s Bloody Pickaxe 6.6. v Rock Cafe. Další historie již není tak zajímavá, poněvadž to jsou události v podstatě nedávné a skoro každý je zná. Na podzim a v zimě jsme odehráli několik koncertů, přestěhovali zkušebnu a vyzkoušeli několik adeptů na zpěv.

Dokud nás ... nerozdělí

Hledání zpěváka vypadalo dlouho beznadějně, ale kolem Vánoc nám Ježíšek nadělil hned tři adepty. U prvních dvou jsme byli dost na pochybách, což ovšem rozhodně nešlo říct o adeptovi třetím. Toho jsme brali všema deseti (resp. padesáti). A tak se Lammoth rozrostl o Ondru (Chřipku) Vávru a plni naděje a entuziasmu jsme hleděli budoucnosti vstříc. Zpočátku bylo vše ideální. Ondra se rychle učil, vymýšleli jsme nové linky a vícehlasy, přišel první koncert v Guru a začalo se rýsovat nahrávání dema. K tomu nakonec došlo těsně před prázdninami v Domě dětí a mládeže u Ondrova kamaráda Vítka. Po prázdninách ale už všechno tak ideální nebylo. Ondra začal ze "záhadných" důvodů vynechávat zkoušky, stával se na dlouhé týdny nezvěstným, jeho zpětná vysvětlení příliš zaváněla lhaním, navíc v tom byly i nějaký peníze, který nám dluží....zkrátka situace se stala neúnosnou, a tak se 18.10. odehrál náš poslední společný koncert. Ostatně od té doby jsme (krom Filipa) Ondru nikdo neviděl. A tak opět hledáme zpěváka a pracujeme na nových věcech.

Běda mužům, kterým žena vládne

Tentokrát hledání adepta na uvolněný pěvecký post netrvalo tak dlouho a okolo Vánoc se k nám přidala Hanka zvaná Astarte. S ní došlo k výrazné hudební proměně kapely. Bylo rozhodnuto, že dále se bude zpívat v angličtině, staré písně prošly přísným sítem. Tímto sítem prošly pouze písně Bezejmenné město, Ostrov pokladů, Poutník před branami beznaděje a instrumentálka Helmův žleb. I u těchto zachovalých písní došlo v drtivé většině ke změně melodických linek. První koncerty v nové sestavě proběhly na přelomu května a června 2005, kdy playlist krom výše zmíněných starých skladeb tvořily 3 zcela nové. V této době jsme se rovněž zúčastnili soutěže Skutečná liga, kde jsme postoupili do „Vypařovacích kol“, ve kterých jsme se vypařili i my. Na podzim bylo rozhodnuto o omezení koncertní činnosti ve prospěch tvorby nového materiálu a jeho nahrání, které proběhne svépomocí pouze s nahráním bicích ve studiu u Vítka, kde vznikalo i demo Čas ticha skončil. V lednu 2006 se uskutečnil koncert s Iron Maiden Revival v klubu Klamovka.

... It reflects our destiny

V průběhu prvního pololetí pomalu postupovaly práce na nahrávce a zároveň na nové tvorbě, konkrétně na trilogii Scarytale a písni Reflections, která byla zvolena jako titulní pro chystané album. Školní rok jsme uzavřeli dvěma koncerty. První se uskutečnil v klubu Hell’s Bells spolu s kapelami Rites of Undeath a Return to Innocence, druhý s kapelou In Nomine v klubu Exit Chmelnice. Přes všechny komplikace, zdržení, prázdninové absence některých členů, nápady na poslední chvíli a jiné nepříjemnosti se podařilo dotáhnout nahrávání do konce a na 1.12. byl naplánován křest do klubu Exit Chmelnice za asistence Hell a Reserved Grave.

"Do celé země vychází jejich hlahol,
až na konec světa jejich slova" (Žalm 19)

Nahrávka byla na světě a rok 2007 jsme zasvětili snaze, aby se o tom dozvědělo co nejvíce lidí. Demo jsme zaslali do několika časopisů/zinů a výsledky byly jak pozitivní (5 bodů ze 6 v časopise Spark), tak i negativní (v recenzi v norském webzinu eternall terror nejpozitivněji vyzněla věta „část písně The Mirror vlastně nezní tak špatně“…). Dále jsme se zúčastnili soutěže Česká rocková liga, kde se nám podařilo projít až do semifinále a po koncertě, kde jsme si zahráli jako předkapela Arakainu na jejich XXV tour jsme si, byť krátce, zahráli na hlavním pódiu na BasinFireFestu ve Spáleném Poříčí u Plzně. Ten den u nás stáli všichni svatí, protože cestou na festival postihla dopravní nehoda auto vezoucí 2/3 členů, ale krom finanční škody neměla naštěstí žádné následky. Na základě ohlasů na festivalové vystoupení jsme uskutečnili koncert v Plzni s kapelou Strangemind a rok jsme uzavřeli koncertem v Brně na mini-festivale Power metal blast, kamžto nás pozvala kapela Eagleheart.